David Stypka: Byl opravdový - a možná právě proto zůstává

David Stypka: Byl opravdový - a možná právě proto zůstává

Brněnské předpremiérové promítání dokumentu Neboj, dýchej, čaruj nebylo jen uvedením nového filmu. Bylo setkáním – s hudbou, emocí i člověkem, který dokázal skrze své texty mluvit naprosto otevřeně.

Dokumentární film režiséra Dana Svátka o Davidu Stypkovi v kině na plátně i v reakcích publika.

Snímek, který vstoupí do českých kin 16. dubna, se skládá ze vzpomínek těch, kteří stáli Stypkovi nejblíž – rodiny, kapely Bandjeez i kolegů z hudební scény. Právě autenticita a otevřenost jsou jeho nejsilnějšími momenty. Tvůrci se totiž rozhodli nic nezjemňovat ani nevynechávat. Jak během besedy zaznělo od producenta, šlo o „velké zvažování, jaké záběry, témata a informace pustit“, ale rodina se shodla: vše, co ve filmu je, tam musí zůstat.

Odpoledne plné emocí i hudby

Před samotným promítáním rozezněl sál minikoncert kapely Bandjeez společně s Mirai. Už tehdy bylo jasné, že nepůjde o běžný filmový zážitek. Po projekci následovala beseda, kterou vedla Kateřina Huberová. Právě ona dokázala vytvořit prostor, kde se diváci nebáli ptát – a hosté odpovídat otevřeně, někdy s úsměvem, jindy s dojetím.

„To byla právě ta Davidova moc…“

Velká část debaty se točila kolem Stypkovy schopnosti oslovit lidi skrze hudbu. Basista Maro Zeman to pojmenoval přesně: „To byla právě ta Davidova moc. Příběhy, které uměl odvyprávět skrze písně, se mohly dotknout každého z vás.“

Diváci to potvrzovali vlastními zkušenostmi – mnozí měli pocit, že i krátká komunikace na sociálních sítích z nich dělala jeho „kamarády“. Měl dar dostat se lidem rychle pod kůži. A zůstat tam.

Kapela vzpomínala i na společné začátky. „Objížděli jsme republiku, koncertní sály, kluby… Uvědomili jsme si, co se opravdu děje, až když si nás vzal pod svá křídla Martin Červinka,“ zaznělo.

Společné zkoušky, večery pod pergolou, sdílení i tvorba – to všechno formovalo nejen hudbu, ale i vztahy.

„Bylo jasné, že David je autor, který má něco navíc oproti ostatním. Učil nás odevzdávat naše ega,“ doplnil jeden z muzikantů.

Hudba, která přesahuje

Silným tématem byla i proměna života po jeho odchodu. „Smrt kamaráda vám změní život,“ zaznělo z pódia. Někteří přiznali, že tehdy přehodnotili své priority, jiní hledali novou cestu. Maro Zeman dokonce zvažoval odchod z Česka, ale přijal nabídku hrát s Kateřinou Marií Tichou.

„On se o nás vlastně postaral i po smrti. A my se teď snažíme postarat o něj,“ zazněla jedna z nejsilnějších vět večera.

Hudebníci se shodli i na tom, že Stypkovy texty mají hloubku, která se nevyčerpá poslechem. „Stačí si je jen přečíst. Pokaždé v nich najdete něco dalšího.“

Zůstal. V písních i mezi lidmi

Z publika zaznělo, že jeho hudba propojuje generace – a právě díky kapele tu „pořád je“. Na otázku, jakou jednu větu by o sobě asi chtěl slyšet, přišla překvapivě prostá odpověď: „Možná by mu to bylo vlastně jedno. Dělal hudbu tak, jak chtěl, jak uměl, jak nejlíp dokázal.“

A možná právě proto zůstává.

„On tady po sobě vlastně zbyl…,“ zaznělo v závěru. V té větě bylo všechno.

Odcházela jsem s pocitem, že ten večer nebyl jen o filmu Neboj, dýchej, čaruj. Byl o pochopení. A taky o nejednom tichém uvědomění. Člověk v tvorbě Davida Stypky nachází sám sebe…

Témata

Marcela Doubková

Marcela Doubková

Šéfredaktorka

Šéfredaktorka PROMUZIKU.cz a měsíčníku EXIT162, divadelní pedagog, moderátorka a textařka.

Přečtěte si také

  • Davide, neboj, tvůj odkaz tu správně opatrují
    Davide, neboj, tvůj odkaz tu správně opatrují
    O půlnoci ze čtvrtka na pátek vyšla druhá posmrtná deska Davida Stypky. Severomoravského barda, bohéma, minimálně generačního talentu, kterému svíčka dohořela proklatě brzo. Album nese název opatruj. a rukopis spolupráce s Martinem Ledvinou stejně jako jeho jedinečnou a řemeslně přesnou kapelou Bandjeez. Myslím, že bys na ně byl Davide hrdý...