Wohnout ve Svitavách: Bohémských 30 let v duchu pohody, vzpomínek a písní, které nestárnou

Wohnout ve Svitavách: Bohémských 30 let v duchu pohody, vzpomínek a písní, které nestárnou

Některé koncerty stojí na velké show. Jiné na nostalgii. A pak jsou večery, které fungují úplně jinak, díky atmosféře, humoru a pocitu, že kapela i publikum jsou na stejné vlně. Přesně takový byl koncert Wohnout, kteří v sobotu 7. března dorazili do Lidového divadla ve Svitavách v rámci výročního turné Bohémských 30. Hodina a tři čtvrtě hudby se proměnila v přirozenou oslavu třiceti let kapely, která nikdy nepotřebovala být vážná, aby byla důležitá.

Večer otevřela kapela Byt číslo 4, která publikum příjemně naladila a postupně zaplnila sál energií. Nenucený start dobře připravil půdu pro hlavní program, pro večer, který měl být víc než jen koncertem, spíš společným setkáním fanoušků s kapelou, kterou mnozí poslouchají už celé dekády.

Wohnout pojali první část koncertu originálně. Místo klasického setlistu se rozhodli projít svou historii systematicky. Jedna deska, jedna skladba. Každé album dostalo svůj moment. Kapela vždy přidala krátkou vzpomínku na dobu vzniku, atmosféru tehdejších let i okolnosti, které jednotlivé desky formovaly. Najednou koncert nepůsobil jen jako série písní, ale jako živá hudební kronika.

Desek bylo deset, a tedy i deset zastavení v různých obdobích kapely. Publikum tak projelo třicet let tvorby během několika desítek minut, aniž by tempo večera zpomalilo.

Druhá část koncertu už patřila volnějšímu průřezu kariérou. A právě tady přišla jedna z nejzajímavějších věcí celého turné. Wohnout zařadili skladby, které nehráli i 25 let a znovu je nacvičili speciálně k výročí. Bylo znát, že tyhle momenty baví nejen fanoušky, ale i samotnou kapelu. Z pódia šla radost, lehkost a typický wohnoutovský nadhled, který nikdy nezmizel.

Celý koncert se nesl v mimořádně přátelské atmosféře. Žádná přehnaná pódiová okázalost, spíš pocit, že se potkali staří známí. Kapela komunikovala s publikem přirozeně, s humorem i nadhledem, a Lidové divadlo se na chvíli proměnilo v prostor, kde čas běžel trochu pomaleji.

Po rozloučení bylo jasné, že večer ještě nekončí. Publikum si kapelu vytleskalo zpět, a v sále viselo jediné očekávání. Ano, přišlo to, na co všichni v tu chvíli čekali. Svaz českých bohémů zazněl jako přirozené finále oslavy, kterou si užívali jak fanoušci, tak samotná kapela. Společný zpěv uzavřel večer způsobem, který přesně odpovídal celé náladě koncertu, bez patosu, ale s upřímností.

Wohnout ve Svitavách ukázali, že výroční turné nemusí být jen o ohlížení zpět. Může být o radosti z hraní, o sdílených vzpomínkách a o tom, že některé kapely zkrátka nestárnou, jen sbírají další příběhy. A právě díky téhle pohodové, blízké energii působil koncert spíš jako setkání přátel než jako zastávka velkého turné.

Témata