Kapela Hanz's Fvckers jde stále kupředu, prozradil frontman Johny J. Sorum, akutálně s původním basákem Honzou Vaníčkem!

Podotknul bych, asi jen, že to původně asi ani kapela být neměla, šlo pouze o nějakej můj sen, nebo spíš touhu nahrát si ve studiu všechno sám, jeden člověk, celá kapela... One Man projekt. Od mládí jsem byl pouze bubeník v různých kapelách a nějak jsem začal toužit po tom, zahrát si i na jiný nástroje a taky zpívat a psát texty. Tak jsem to zkusil. Nahrál jsem si ve zkušebně tenkrát pár pecek na starej kazeťák, napsal jsem český texty a pouštěl jsem to ve zkušebně ruzným kámošům z jiných kapel. Bylo mi tenkrát asi 20 let, vůbec jsem tehdy nepočítal s tím, že by mi někdo řekl: ,,Je to dobrý'' nebo, že bych si to dokonce mohl i zazpívat live. O tom jsem ani nepřemýšlel. Nicméně k mému překvapení se našlo pár jedinců, který mě začali přesvědčovat o tom, že je to hratelný a měl bych v tom pokračovat, tak vznikla první sestava Hanz's fuckers. Název vznikl tak, že se mi u nás v Hulíně mezi kámošema říkalo Hanz Fucker, nejspíš kvůli mýmu přístupu k životu. (smích) Byl jsem total punkáč, co měl všechno naprosto na háku a u pr....(smích) Jelikož jsem to udělal celý sám, tak moji první spoluhráči trvali na tom, aby to moje jméno figurovalo nějakým způsobem v názvu. Hráli jsme tenkrát jen pár koncertů za rok. Lidi se v té kapele dost střídali, protože každej hrál ještě někde jinde, ve svých kapelách, ale v průběhu let se ta sestava prostě vykrystalizovala a myslím, že sem našel k sobě ty nejlepší lidi ze všech. 

Hrajem nejvíc asi s Dogou a Harlejem, protože s těma jsme si hodně sedli. Jak lidsky, tak i hudebně, jsme prostě kámoši a naše společný koncerty byly vždycky i docela slušný mejdany! Samozřejmě jsme vždy v pozici předkapely, takže nás hodně těší, že si nás kluci občas vemou někam s sebou. 

To si asi neodvažuju tipovat, protože sto lidí má většinou sto názorů. Ale na koncertech často cítím, že hodně funguje třeba song Bohemia, kterej je o náší krásné stoleté české zemi mýma očima. Pak hodně fungujou asi písničky o lásce a zlomeným srdci..., těch máme taky pár. (smích) Řekl bych, že tady v Čechách lidi zajímá vždy spíš text, než hudba. Bohužel. 

Song Otázky se nám asi povedl, hrajou ho i nějaký rádia a na koncertech taky funguje. Mě osobně baví hodně, ale já sebe hodnotit nemůžu, ani nechci. Můžu jen říct, jak to cítím, ale skutečnost jsou ostatní posluchači a fanoušci.

Honza Vaníček se vrátil k nám zpátky po letech, protože po dlouhotrvajících rozkolech s předešlým basistou jsme byli nuceni se rozejít a hledat basistu nového. Wáňa byl pro mě jediná volba, protože spolu hrajem od školních let, jsme něco jako bráchové. Máme se moc rádi, takže jsem ho prostě přemluvil a hotovo. (smích) S Markém Ztraceným samozřejmě hraje stále, protože Marek je jeho živobytí a taky skvělej písničkář a hudebník. Nemají toho hraní tenhle rok zase tak moc, takže jsme všichni došli k názoru, že to nejspíš dokážeme skloubit. Není to uplně jednoduchý, protože Wáňa žije v Praze, my ostatní tady na Moravě, ale myslím si, že 300 km v dnešní době zase není až tak uplně velká vzdálenost.

Máme pouze novýho managera, kterej se nám stará o booking, merch a takový ty věci okolo, který sice nejsou úplně moc vidět, ale bez nich by to nešlo. Všechny tyhle věci dělal dřiv náš basák, ale nebylo to ok. Nefungovalo to prostě. Teď jsme to posunuli, myslím si, správným směrem. Aktuální sestava kapley - bubny: Paul Black, kytara a zpěv: Johnny Jay Sorum, sólo kytara: Patrick Schaffer, basa: John Wanatix.

Používáme tady ty pseudo americký jména, protože jsme kreténi a chtěli jsme si hrát na amíky. (smích)

Ano, máme v podstatě hotovou celou novou desku, asi s dvanácti písničkama, ale po předešlých zkušenostech s vydáváním cédéčka jsme se rozhodli, že to zkusíme jinak. Deska už dnes moc lidí nezájímá, zvlášť když nejsi uplně známá kapela, tak jsme dospěli k názoru, že budem písně vyhazovat postupně po singlech jednou za čas. Na něco třeba i natočíme klip, ale CD vydávat zatím nechceme. Dnešní doba tomu už moc nepřeje.

Hrajeme v podstatě nejraději ze všeho na festivalech, poněvadž na festu tě může vidět nejvíc lidí, je to hraní venku za (většinou) pěknýho počasí. Fesťáky určitě máme nejvíc rádi, užíváme si samozřejmě každej koncert úplně naplno, ať už je to v sokolovně, v kulturáku nebo třeba na vlečce od náklaďáku, ale fesťáky jsou pro nás prostě number 1!

Já dělám muziku, protože jsem se tak asi narodil (smích) - nevím proč. Od malička jsem si pouštěl hudbu, miloval zvuk nabustřené kytary. Otec ze mě chtěl mít hokejistu, ale když jsem si ve dvanácti letech sednul poprvé za bubny, hned jsem věděl, že všechno bude nejspíš jinak. (smích) Jednou mi někdo pustil černou desku od Metallicy a můj život se obrátil okamžitě vzhůru nohama. V 15 letech jsem už bubnoval v bigbítové kapele s klukama, kterým bylo přes třicet a dali mi čichnout k alkoholu a cigárům, takže jsem zjistil, že být sportovcem je asi blbost. (smích) Hlavně si myslím, že kdybych neměl v životě hudbu, byl bych už dávno mrtvej, nebo aspoň zavřenej. (smích)

Texty skládám pouze já.

Inspirací mi byl vždycky sám život a životní příběhy, ať už moje, nebo mých blízkých. V podstatě asi všechno, co od nás můžeš slyšet, je skutečnost a pravda. Nevybavuju si momentálně ani jeden song, kde by se zpívalo něco, co jsem nezažil, či necítil. 

Nejbližší koncerty máme v srpnu a to na dvojakci RockFlow 17.8. Olomouc a 24.8. Ostrava, je to na obou místech jednodenní festival se stejnýma kapelama. Zahrajem zde po boku kapel: Rybičky 48,Tři sestry, Škwor, Doga a Walda Gang. Před pár měsíci nás opustil basák Aleš Kuča, kterej měl na starosti i booking koncertů, takže letos hrajeme o něco méně, než jiný léta. S Alešem jsme měli rozdílný názory na další směřování kapely, takže se k nám po několika letech vrátil basák původní sestavy, a to Honza Vaníček alias John Wanatix. 

Přistihnout nás můžou takřka na všech hudebních platformách, jako jsou třeba Spotify atp.,potom máme účet i na Bandzone.cz, ale nejraději budeme, když přijdou na koncert, protože tam budeme uplně na živo a doopravdy, v plné své kráse a síle. (úsměv)