Sum 41 naposledy zahraje v pražské O2 Aréně

Sum 41 nikdy nezapadli. Bylo jim to jedno a ani se o to nesnažili. Místo toho se vytasili s charakteristickým stylem, který přerušovaly pop punkové popěvky a úderná heavy metalová zručnost. Díky tomu vrhli na populární kulturu nepřekonatelný stín, který sahá od jejich nadvlády v TRL na přelomu století až po nadšený set na zahajovacím festivalu When We Were Young. Během jednoho roku je Iggy Pop přizval ke spolupráci a pro MTV Icon vzdali ohnivou poctu Metallice. Jejich hudba prošla velkými franšízami, od Spider-Mana po American Pie a Bring It On. Rozpoutali trojlístek klasických alb – platinovou desku All Killer No Filler [2001], zlatou desku Does This Look Infected? [2002] a zlatem ověnčené Chuck [2004] - a ve druhé dekádě vytrvali se stejnou dávkou nasranosti a kyselosti na albech jako 13 Voices [2016] a Order In Decline [2019]. Slant posledně jmenovanou desku označil za "pekelně zábavnou jízdu", zatímco GQ ocenil, jak se "kapela dokázala vrátit až na vrchol". Po celosvětovém prodeji 15 milionů alb, zisku dvou cen Juno, ocenění Kerrang! Award a několika Alternative Press Music Awards, nominaci na GRAMMY® a plných sálech po celém světě, odchází s velkou pompou – a za svých vlastních podmínek. Nedbajíce na pravidla, ignorujíce očekávání a opět se řídíce svými instinkty, kapela - Deryck Whibley [zpěv, kytara], Dave Baksh [kytara], Jason McCaslin [baskytara], Tom Thacker [kytara] a Frank Zummo [bicí] - vydává příhodně ohnivé závěrečné prohlášení v podobě dvojalba Heaven :x: Hell [Rise Records]. Heaven je deset skladeb plných chrčivého pop punku s vysokou energií, zatímco Hell obsahuje deset heavy metalových hymen okořeněných sóly, které pálí pražce, drásajícími riffy a háky, které pumpují pěsti. Je to velké, je to odvážné a je to jejich nejodvážnější a nejlepší dosavadní dílo.